Poznávaná skutečnost

se mění ve znaky, symboly, které mají vyjádřit nevyslovitelné a tajemné. Proto baroko zrodilo nejen pansofisty, ale i astrology, proroky a stoupence magie. Renesanční člověk chtěl proniknout k pravdě kritickým rozumem, barokní člověk pravdu nehledá, byla mu zjevena a jde jen o to, jak pro ni bude zaujat, jak vášnivě ji bude prožívat. Tento proces zobrazuje baroko výrazně expresívními prostředky, které bylo možno uplatnit v poezii a dramatu. Tím došlo k určitému zúžení systému literárních žánrů a zejména k změnám v jejich hierarchii. V žánrech, které vyhovovaly barokní expresivitě, bylo dosaženo pozoruhodných výsledků, zároveň však přetrvávala v naukové literatuře do jisté míry i humanistická tradice obhajoby významu klasického vzdělání.