Atlantida

Pro Středoevropana jsou sopky něčím
tajemným a velmi exotickým. Po většinu
svého života s nimi do přímého kontaktu
nepřijde, takže je považuje spíše za kurio-
zitu nežli za něco, co by jej mohlo ohro-
žovat. Podstatně jiné zkušenosti s nimi
mají obyvatelé v místech, kde jsou vulká-
ny běžným jevem. Pokudjsou aktivní, zna-
menají vždy zvýšené nebezpečí pro celou
oblast. Některé z erupcí jsou velmi časté,
což znamená, že láva a plyny, které erupci
doprovázejí, nedosahují nijak zvlášť vel-
kých tlaků uvnitř aktivní zóny. Avšak sop-
ky, které jsou sice aktivní, ale jejichž čin-
nost se projevuje v dlouhých intervalech,
jsou vulkány smrtelně nebezpečnými.
Uzavřené výlevy působí jako zátka, tak-
že se pod nimi vulkanický materiál stla-
čuje až do kritických hodnot. Tehdy mez
pevnosti ztuhlé lávy, která uzavírá výlev,
povoluje a dochází k explozivní erupci,
kdy je v krátkém čase vymrštěn materiál,
jenž by jinak unikal z jícnu několikaná-
sobně delší dobu.
Značná část vulkanických erupcí pro-
běhne bez podstatného vlivu na počasí.
Místně sice způsobí pohromu tekoucí lá-
va nebo prachový spad, ale bez dalších
vedlejších účinků. Podstatně jinakje tomu
,
jde-li o velkou, případně gigantickou
erupci s mimořádně silnými prachovými
emisemi, nebo ty již vliv na počasí mají.
Prachové částice způsobují v atmosféře
rozptyl slunečního záření, což má za ná-
sledek poklesy teplot a zvýšenou srážko-
vou činnost. Mimo to je vulkanický prach

značně kyselý, takže deště, které následu-
jí, jsou skutečně deště kyseliny sírové.
Lze napřklad celkem spolehlivě doku-
mentovat následné poklesy teplot po erup-
ci vulkánu Bezymjannyj, která začala kon-
cem roku 1955 a trvala až do 30. března
1956, kdy došlo ke kataklyzmatické explo-
zi.