David

se hlasitě rozesmál a Rachel se smála s ním. Náhlý nával hněvu odezněl stejně jako její únava. Kuši se na oba podívala s úsměvem a pak luskla prsty.
„Jídlo bude za třicet minut,“ řekla. „Ne, Rach. Pro tebe už tady není nic na práci. Jen jdi pěkně s Davidem. A ty, Davide, ukaž Rach cereus, který kvete v noci. Pak se oba vrátíte a pomůžete mi servírovat luau.“
David pohlédl na ohromná odcházející záda a zeptal se Rachel: „Chcete opravdu vidět cereus?“
„Jistě,“ odpověděla Rachel zdvořile a David pokračoval: „Protože jste strávila s Kuši celou půlhodinu a ona stále doufá, že se ožením, obávám se, že si vás vybrala za kandidátku.“
„Nebojte se, Davide. Je to okouzlující žena.“