Rachel

si stěží uvědomila, že zvoní domovní zvonek. Nikdy nepoznala nikoho takového, jako je Kuši Široma, kdysi Kuši Yamejoši, dcera dcery Alberta Kaonokilaniho. V žádném případě nikdy nepotkala nikoho tak starého. Když dávala na salát pepř a olej, Rachel dočista zapomněla, že existují nějací teroristi.

Večírek nebyl přesně večírek, byla to slavnost, luau. Luau představuje tu nejstarší havajskou tradici, což v praxi znamenalo, že tu bylo více hostů, než si Rachel mohla pamatovat, a mnohem více, než mohl pojmout dům.