Jádro prvku

lehčího než uran – například železa – má větší vazebnou energii nukleárních částic než uran. Proto lze jádro uranu tak dobře štěpit, zatímco železo se štěpit nedá. Protože je tu mnohem pevněji vázán, má každý nukleon v jádru lehkého prvku méně energie k pohybu – kinetické energie, takže když se atom uranu štěpí na dva nebo více lehkých atomů, ztrácí každá částice jádra určitou energii. Energie, kterou ztrácí, je zhruba jeden milion elektrovoltů (psáno jako l MeV) na jedno jádro. Pro prvek stejně těžký jako uran to znamená asi 240 MeV na atom.