Česká barokní literatura

Česká barokní literatura

Odchodem nejvzdělanějších vrstev do ciziny po bitvě na Bílé hoře se nápadně zúžila čtenářská základna. S tím také souviselo tématické zúžení tvorby, které bylo dílem záměrného tlaku Ignácových Jezuitů, kteří kontrolovali veškerou slovesnou produkci, tudíž se zaměření tvorby stalo téměř jednoznačně náboženské. Nauková literatura byla psána latinsky a měla výbojné katolické zaměření.

Hlavní rysy děl: - náboženská lyrika
- hrdinou díla je stejně jako dříve ve středověku světec
- množí se úvahy o smrti a posmrtném životě
- záliba v křiklavých kontrastech
- umělecky složité
- idyličnost (tzv. pastýřská poezie)
- agitační spisy, životopisy svatých, postily, kázání a náboženská rozjímání přeplněná zázraky a líčením pekelných trestů pro hříšníky

Bedřich Bridel

Jezuitský básník, představitel duchovní poezie zaměřené k tajemství Boží existence a pomíjivosti života.

Co Bůh? Člověk? – náboženská lyrika plná rozjímání

Adam Michna z Otradovic

Jindřichohradecký varhaník, hudební skladatel a autor lyriky. Ve svých dílech nejčastěji oslavuje Pannu Marii. Do jeho tvorby již zasáhl vliv španělského a italského rokoka.

Svatoroční muzika
Loutna Česká

Václav Jan Rosa

Pražský právník, směšuje pastýřskou idylu a antickou mytologii.
Bohuslav Balbín

Ač jezuita, byl pro své vlastenecké cítění podezříván z protivládních názorů a pronásledován představenými. Po vydání díla Výtah z českých dějin (Epitome historica regni Bohemiae) byl vypovězen z Prahy do Klatov, protože představenstvo nalezlo v tomto díle přílišnou lásku k vlasti a protivládní smýšlení. Jako jeden z mála Jezuitů, ne-li jediný, ušetřil alespoň nepatrnou část knih spálení.

Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého – latinské pojednání obhajující právo národa na vlastní jazyk a ostře kritizující národnostní politiku vídeňského dvora, který vytlačuje český jazyk ze škol, úřadů a kostelů.
Učené Čechy – historická práce o českých dějinách

Tomáš Pešina z Černochodu

Přítel Balbína, stejně jako on velký vlastenec, avšak ne dost na to, aby přestal být věrným poskokem katolické církve. Psal česky a latinsky o dějinách Moravy – Prodomus Moravographiae.

Jan František Beckovský

Poselkyně starých příběhů českých – rozšíření Hájkovy kroniky

Václav Pohl

Jeden z jazykových brusičů, kteří si pohrávali libovolně s jazykem a vytvářeli české novotvary.