Roku 1484 byla papežem Inocencem VIII. vydána bula Summis desiderantis affectibus, která rozpoutala vlnu honů na čarodějnice a procesů proti nim. Později byl pro zvýšení úrovně vydán latinský církevní spis popisující, jak má inkvizitor postupovat při dokazování čarodějnictví Malleus Maleficarum (Kladivo na čarodějnice, 1485 – Heinrich Institoris, Jakub Sprenger; Strasburg), který vyšel ve více jak šestnácti upravených vydáních. „Haeresis maxima est opera maleficarum non credere – Nevěřit na činnost čarodějnic je velkým kacířstvím“.
Barokní doba je také obdobím plným „zázraků“. Taktéž velké množství svatých pochází právě z této doby. Paradoxem ovšem je, že církev se již tehdy setkávala s tzv. falešnými zázraky, které byly sepsány jen pro zvýšení popularity. Následně byly některé z nich zrušeny, avšak většina ji platí dodnes. K uznání zázraků naopak od uznání neviny nebylo totiž potřeba důkazů a byly brány jako fakta, o nichž není dovoleno pochybovat.
Začal se klást také důraz na zpověď, která do té doby byla vykonávána jen ve výjimečných případech, a která začala sloužit i přes hlásané zpovědní tajemství jako zdroj informací pro inkvizitory (lat. inquire = vyhledávat, zkoumat, vyšetřovat) a to bez ohledu na věrohodnost získaných informací. Po tolika letech vražd a okrádání se nemůže nikdo ptát, proč jsou katolické kostely plné zlata a bohaté výzdoby. Z milodarů ani nebes to nebude…

Barokní architektura

Základní rysy: - složitý půdorys staveb
- sochy zachycující pohyb
- obličeje vyjadřující emoce
- oválná okna v kupolích
- světlo dopadající seshora
- umělý mramor
- vytváření optických iluzí
- vnitřek i zevnějšek stavby se stává samostatnou jednotkou
Barokní stavby: - Valdštejnský palác (senát)
- Černínský palác (ministerstvo zahraničí)
- Loreta
- Chrám sv. Mikuláše
- Zámek v Kroměříži