Ale kdyby si byl dovolil příliš mnoho, pravděpodobně by ho poslali někam jinam než do psychušky. Nakonec by to mohlo být horší i tady, uvažoval a jeho nálada se horšila, protože tihle Američani mají taky nepříjemné prostředky. Takové znepokojující starosti! Jak je svět nespravedlivý, když všechno, o co člověku ve skutečnosti jde, je věnovat se jednomu vědnímu oboru!
Ale špatná nálada ho začala opouštět. Cítil, jak při chůzi roste, hrudník se mu šíří a krok se stává pevnějším. Vstoupil do místnosti, kde ho očekával tým geologů, aby s ním probral poslední fotografie a počítačové simulace. Živě jim pokynul. „Pánové,“ řekl a k černé poručici z pomocných oddílů amerického námořnictva, která obsluhovala projekční plochu, dodal: „a dámo, samozřejmě. Pokud si přejete, můžeme začít.“