Mohl jsem dopadnout hůř, než trávit s touhle skupinou další část života, pomyslel si. Jistě si všichni uvědomí, že ho jeho zkušenosti stavějí do pozice vedoucí osobnosti. Zvlášť chlapec se naučí Bora respektovat a kdoví, co se může z respektu vyvinout. Budou je tu držet přinejmenším celý zbytek roku, počítal v duchu. Bude to hodně záviset na letních žních v Americe. Pokud budou sýpky plné, nastane pravý čas spustit Vulkán. Nejprve Amerika zesílí svůj tlak na celé zeměkouli – zvýší se pomoc rebelům, vzroste intervence v lokálních válkách, prostě dojde k takovému vzrůstu napětí, až bude Sovětský svaz zahnán na samou hranici únosnosti.
Pak přijde prohlášení.
Ale nedojde k tomu, pokud nebudou plné sýpky. Američani nebudou chtít hladovět. Tak může být časový rozvrh prodloužen o rok nebo dokonce dva. Ale nemusejí to být špatné roky.
„Musíme trvat na finanční kompenzaci,“ prohlásil nahlas. „Bude dobrá k tomu, abychom si mohli objednávat věci z obchodů ve městech. Myslím, že můžeme vést docela příjemný život.“
Všichni na něj znovu pohlédli.
„Jak to, že tohhle všechno víte?“ zeptal se Stephen.
Bor se usmál. Respekt už se rodí, pomyslel si. „Je to stejné všude na světě,“ řekl nahlas. „Věřte mi, ukážu vám, jak udělat tenhle život snesitelným. Á, tady zase přicházejí naši hostitelé!“