Pohlédl vlídně kolem a tleskl rukama. Dveře se otevřely a vešli dva stevardi, aby prostřeli stůl. „Nyní máme s generálem Danforthem nutné jednání,“ řekl. „Ale vím, že jistě máte hlad. Věnujte se tedy večeři a přemýšlejte o tom, co jsem řekl. Uvidíme se zase po jídle.“
K večeři byly steaky. Určitě pocházely ze soukromé mrazničky generála Danfortha, tím si byl Arkadij Bor jistý. Byly silné, šťavnaté a křehké. S chutí polykal dokonce i všudypřítomné pomfrity a zelené fazolky, které podávali jako přílohu. Bylo to po dost dlouhé době, co se dostal ke slušnému jídlu. Ani v nejmenším ho neodradilo, že se ostatní v jídle jen tak šťourají, samozřejmě s výjimkou Rachelina syna, který s Borem soutěžil v rychlosti polykání a ještě stihl vypít tři plechovky pepsi-coly. Bylo přirozené, že ostatní postrádají chuť k jídlu. Ještě nikdy se nesetkali s takovýmto světem.
Bylo zábavné pozorovat, jak se učí.
Jde jim to trochu pomalu, pomyslel si kriticky Bor a podal sklenici na vodu stevardovi, aby ji doplnil. Frank Morford se pokusil začít konverzaci: „V době války se nejspíš o každém předpokládá, že…?“
Ale nikdo mu neodpověděl. Po chvíli se Stephen začal vyptávat matky na její zážitky. Nikdo se neobrátil na Bora s výjimkou příležitostného „Podejte mi prosím sůl“. Ale Bor byl spokojený, že může aspoň naslouchat. Je zajímavé, pomyslel si, jak ta Chindlerová přeskakuje některé části svého dobrodružství, zvlášť tu první noc, kdy ji zajali. Ale o svých rozhovorech s teroristy vykládá velmi podrobně. Nevypadá nijak znepokojená, když říká, že jenom ten mladík Lono od začátku tvrdil, že ji mohou zabít. Ostatní to viděli jako hotovou věc.
„Nabídli mi možnost,“ řekla. „Řekli mi, že se k nim můžu přidat jako Patty Hearstová, která přijala jméno Táňa a pomáhala jim vyloupit banku.“
Uřízla si kousek chladnoucího steaku a chvíli jej žvýkala. „Nevěděla jsem o vzkazu, který poslali úřadům, dokud mi o něm David neřekl. Ale neočekávala jsem, že mě nechají naživu.“
Arkadij Bor odstrčil talíř. „A teď si dám kávu,“ řekl stevardovi, který přispěchal, a studoval podnos, který přinesl. Byly na něm plátky melounu a ananasu na ledu. Spodní řadu tvořily dva druhy koláčů. Nebyl tam sýr ani žádný likér. Bor si filozoficky vzal kus koláče s nějakými bobulemi a plátek cukrového melounu. V táboře musí člověk jíst, co zrovna je – a co je tahle loď jiného než tábor?