Ta zbylá byla způsobena tím, čím se zabýval Bor.
Rozdíl mezi opravdovým zemětřesením a podzemním jaderným výbuchem se dá snadno poznat. Záznam na seizmografu vykazuje určité charakteristické frekvence. Trvá měřitelné sekundy, než dojde k zemětřesení, které vzniklo posuvem skalních masivů hluboko pod zemským povrchem. Seizmograf ukáže měřitelnou rozmazanou stopu. Jaderný výbuch netrvá déle než mžiknutí oka.
Bor to znal. Byl pravděpodobně vůbec první, kdo tyto výbuchy plánoval a prováděl. Arkadij Borborašvili dohlížel na umístění vodíkových bomb, které vyrvaly tisícimetrové jeskyně na Urale, z něhož se stala nejnebezpečnější radioaktivní pustina. Bor vedl výbuchy, které umožnily sovětským petrogeologům objevit nové veliké hlubinné solné dómy nedaleko Kaspického moře, z nichž bude možno čerpat naftu pro sovětské letecké síly a armádu v příští možné válce. Byl to Bor, kdo odkryl velké podzemní dutiny okolo Astrachaně plné kondenzovaného zemního plynu a zařídil, že plyn mohl být potrubím veden na povrch a tam zkapalňován. To byl zvlášť velký úspěch. Mluvilo se o Řádu rudého praporu, který nedávali často člověku, který „potřebuje hodinky“.