„Právě se to děje,“ ujistil ho Bor.

„Bez vás?“ přerušil ho senátor. „Když jste tak všestranně důležitý, jak to, že nejste při této akci přítomen?“
To byla příležitost, aby si Bor postěžoval na to, jak ho odstrkují. „Abych tak řekl, zamýšlím pro…“ původně chtěl říct protestovat, že mě sem poslali, ale uvědomil si, že se na něj generál Macklin dívá. „Záměrem je,“ pozměnil svou řeč, „představit vám kompletní testy, abyste se ujistili, že nálož je vhodně umístěna. Koneckonců,“ pokračoval a snažil se zachránit, co se dá, „jedná se pouze o mechanický proces, který nejlépe zvládnou ti, kteří jsou školeni v manipulaci s jeřáby a dalším potřebným zařízením.“ Rozhlédl se po místnosti, aby zjistil, zda se ještě někdo chce na něco zeptat. Nebyly žádné otázky. V nastalém tichu si sedl a stěží slyšel slova dalšího mluvčího, civilního poradce v oboru tektoniky, který ujistil přítomné, že Havajským ostrovům nehrozí žádné přímé nebezpečí.
„Zaplaťpánbůh, že tu není lord Sparks,“ usmál se senátor, „protože bychom museli všichni tajit, že chceme něco provést s jeho ostrovy.“ Generál se zasmál. Bor se ani neusmál – nevěděl ani, že nějaký senátor Sparks Matanuga existuje.