„To znamená meč,“ řekl David a nahnul se kolem staré dámy, aby se na Stephena usmál.
„Ty buď zticha,“ řekla Kuši nedůtklivě. „Stephen ví, že železný nůž znamená meč. Tak se dostala japonská krev do královské rodiny.“
„Ale naše japonská krev přišla trochu později,“ usmál se David a zatočil na příjezdovou cestu. „Jsme tady, Stephene. Tvůj pokoj je připraven.“
„Děkuji, pane,“ řekl Stephen a vykročil před Davida, jak se oba natahovali, aby vzali tašku s Disneyem. Byl zdvořilý a vážný jako normální mladý muž na výletě na ostrovy, kde je poprvé. Choval se zkrátka tak, jak by to normální člověk očekával.
Ale v dané situaci to normální nebylo. Tenhle napohled vyrovnaný mladík přece nemohl být tak klidný. Když Kuši zamířila do kuchyně, aby připravila jídlo pro chlapce, který podle jejího neotřesitelného přesvědčení musí umírat hlady, pozval David Stephena na verandu.
„Stephene,“ řekl, „je mi líto, že jeden druhého neznáme líp, protože je mi jasné, v jak obtížné situaci se v této době a mezi cizími lidmi nacházíš.“
„Jste velmi laskavý,“ odpověděl hoch zdvořile.
„Chtěl bych být. Ale předpokládejme, že jsme rodina a ty nás znáš celý život.“
„V pořádku, pane.“