David řekl omámeně:

„Vůbec mně nenapadlo, že se tolik lidí podílí na terorismu. A Lono…“
Nancy Cheeová zaváhala a pak řekla: „Snad vás nezraní, když vám řeknu, že jsme si o vašem synovci všechno zjistili. Jedno je jisté: určitě nebyl v uneseném letadle, byl celé ráno na pobřeží Kona v práci. Odešel až po poledni a v té chvíli už bylo letadlo pryč.“
„Díky Bohu,“ řekl David. „Aspoň nikoho nezavraždil.“ Mysl mu vířila. „A pokud s ním šla paní Chindlerová dobrovolně, jak se domníváte, pak je vůbec otázka, jestli právně vzato…“
Nancy Cheeová potřásal hlavou: „Pořád je to únos. Bohužel.“
„Dokonce i když nebyla předmětem únosu?“
„My nevíme, jestli byla nebo nebyla,“ řekla Nancy Cheeová pevně. „Dokonce i když by nebyla, i naznačená hrozba násilím dostačuje pro obžalobu. Vezměte si, kolik je takhle spácháno znásilnění. Ovšem my předbíháme. Tohle je materiál pro soud. Hodně bude taky záviset na tom, z čeho ho paní Chindlerová obviní – pokud se jí samozřejmě nic nestalo. Co si o ní myslíte?“
Davida zarazila irelevance té otázky.
„Proč? Je to výborná mladá normální žena. Někdo, kdo prošel strašnou zkušeností, ale vypořádal se s tím docela dobře. Byla úplně klidná a uvolněná, když jsem jí ukazoval okolí.“
„Spokojená. Hm. Snadno se smála. Jako každá jiná turistka.“
„Tak to je.“
„Ale neidentifikovala Murraye Pereiru. Člověk nevidí mnoho tváří, jako je ta jeho. Jsem si jistá, že ho poznala.“
„To je zvláštní, seržantko Cheeová. Koneckonců únosci zabili její přítelkyni. Byli by zabili i ji, kdyby nedošlo k Boží milosti. Proč by lhala, kdyby ho opravdu poznala?“
„Proč se Patty Hearstová přidala k Symbionese Liberation Army?“