To je zatím všechno.

Když se vrátíte do lávové rokle, jistě vás policie z Hila odveze domů.“ David spěchal hustým deštěm k místu, kde na něj čekala v autě Nancy Cheeová. V hlavě se mu převalovaly hořké myšlenky.
Mladá žena vypadala unavená a vyčerpaná. Když si to David uvědomil, nijak ho to nepřekvapilo. Seržantka Cheeová věnovala mimo své normální povinnosti mnoho svého drahocenného času tomu, aby se Rachel Chindlerové nestalo, co se stalo. Málo spala a nebyla naladěná na konverzaci. „Nejlíp bude, když vás vezmu domů, doktore Yanami,“ řekla. „Máte mokré šaty, ještě se nachladíte.“
A pak už nepromluvila, dokud nezahrnuli před malý domek ve Volcanu, ačkoliv musela vědět, že tam na ně na verandě čeká kapitán Fielding. Na druhé straně za oknem seděla Kuši, která si klidně vykládala pasiáns. Vzhlédla jen, aby se ujistila, že se její vnuk převlékl do suchých šatů.
Za chvíli byl zpátky suchý. Přestalo pršet, svítilo jasné sluníčko a všichni čekali jen na něj. Dokonce i Kuši odložila pasiáns a připojila se k ostatním na verandě s konvicí čerstvé kávy.
David chtěl vědět, kam směřovaly otázky muže od FBI. Kapitán Fielding se naopak snažil neříct Davidovi nic, ale dovědět se od něj, na co se ho muž od FBI vyptával. „Je mi líto,“ řekl krátce, „ale nemohu komentovat probíhající vyšetřování FBI.“
„Vyšetřují mě?“ zalapal David po dechu a Kuši nesouhlasně zamručela. „Vy si myslíte, že mám něco společného s únosem paní Chindlerové?“
„Ne,“ řekl kapitán vyhýbavě, „to si nemyslím. Ve vašem soukromém životě není nic, co by tomu nasvědčovalo.“