Okno místnosti

bylo zatažené, ale otevřené a teplý vánek přinášel dovnitř příjemnou vůni květin. Koneckonců, pomyslela si Rachel, jsem na Havaji. Pokoušela se vybavit si, co pro ni Havaj znamenala předtím, než se stala noční můrou: velrybářské muzeum v Lahaině, ztroskotaná americká válečná loď Arizona, v niž stále byla mrtvá posádka, střecha hotelu, kde McGarret vítal televizní diváky, kvetoucí zázvor, který ji neustále nutil ke kýchání, západy slunce, jež ji přiváděly téměř k slzám, ryby, čerstvé ovoce, turistické koktejly s papírovými paraplíčky nebo malými barevnými plovoucími orchidejemi…
A nakonec hrůza a děs.
Všechno se jí to zdálo velice vzdálené a nedůležité.
Rachel se cítila velmi klidná.
Uvědomila si, že jí na kříž tlačí Lonův penis – mladík měl ve spánku erekci. Vzpomněla si, jaké to bylo, když byl v ní, a uvažovala, zda jejich milování bylo nějak zvláštní nebo důležité. Přemýšlela, zda se budou milovat znovu, až se vzbudí, což je pravděpodobné, jestliže má tyto mimovolné noční erekce. Pak přemítala, zda bude někdy schopná milovat se s někým jiným. Ale to ji dovedlo k úvaze, zda bude ještě vůbec živá, a tahle myšlenka ji rozrušila. Raději znovu usnula.
Ráno druhého dne se Rachel nacházela zase v hudebním pokoji, oblečená, sama, po milování – a nesvázaná. Stalo se to tak, že krátce potom, co ji tu nechali, si uvědomila, že začala menstruovat. Trpělivě škubala uzlíky, až byla volná a mohla si zavést tampax.
Rachel přecházela po místnosti a přála si, aby tam nechali gramofon. Tolik desek a nemohla si pustit žádnou hudbu. V pokoji nebyly žádné knihy. Zkoušela si pro pobavení číst obaly desek, ale to nijak zábavné nebylo.