Stále méně

a méně domorodých Havajců bylo s to odporovat. 10. února 1853 zavlekl Charles Malory ze San Franciska na Havaj neštovice. Tyfus a tyfové horečky už byly dovezeny dříve. O pár let později se začala šířit lepra (nazývala se zde „čínská nemoc“, ačkoliv nikdo nemohl po pravdě říct, zda skutečně přišla z Číny nebo z mnoha jiných míst). Havajci museli zřídit karanténní kolonii na Molokai. Ne všechny importované nemoci byly bakteriálního původu. Alkoholismus (Havajci sami původně neuměli vyrábět alkohol) a prostituce se taky staly epidemiemi. Na Havaji v předevropském období sex za peníze neexistoval. Nebylo to ani třeba, protože havajské ženy nikdy netrpěly předsudky o „spaní jen tak“. Evropané je naučili postavit tuto zálibu na komerční bázi, a to tak dobře, že roční příjem havajské kolonie prostitutek činil 500 dolarů ročně, což odpovídalo ročnímu příjmu vlády.