Kanaloa se zadíval na opuštěnou vysílačku. Tichounce si pro sebe hvízdl, že na ni v tom zmatku zapomněl. Ale pak mu svitlo a otočil se zpátky ke dveřím. Kuši se pohnula.
Neměla ve zvyku pohybovat se o nic rychleji než slon, a to ze stejných důvodů jako on. Ale stejně jako slon dovedla být velmi rychlá, když chtěla. Kanaloa byl velký. Kuši byla asi o deset kilo těžší. Jednoduše položila své velké paže na jeho ramena a padla na něj. Pod jej í váhou ztratil rovnováhu a zapotácel se. V poslední chvíli se pokusil otočit se k ní.
Částečně se mu to podařilo. Otočil zbraň.
Kuši cítila, jak jí střela ráže 44 vnikla do těla. Uvědomila si to s téměř pobaveným překvapením. To je ale vtip! Po tolika letech zemřeš, když tě někdo střelí do břicha!
Z vnitřku místnosti uslyšela výkřik. Radista Plitt se pokoušel zneškodnit Pele. Další dva výstřely, které se rozlehly uvnitř, však signalizovaly, že neuspěl. To bylo špatné. Stejně tak bylo špatné, že Kanaloa, který ležel pod ní, se chystal ji setřást. Měl vyražený dech, ale byl tak velký a silný, že se mohl uvolnit bez velkých problémů. Kuši mu to trochu ztížila. S veškerou silou, která jí ještě zbývala, mu zaryla velké koleno do třísel. Zasténal bolestí. Ale ani Kuši nedopadla líp. Uvědomila si, že se v ní napětím něco trhá a pocítila náhlý agonizující nával krve.
Viděla, jak se venku její pravnuk Lono s údivem otáčí a hledí směrem k ní a pak se otáčí zpět, aby čelil novému nebezpečí.
Byl příliš pomalý.