„Samozřejmě,“ řekl obr. „Myslím si to. A taky si myslím, že se ti nechce zabíjet vlastního strýčka. Ale musíš to udělat. Nemáš na vybranou.“
„Musíš to udělat, Lono,“ křičela Pele. Mladík stále váhal. „Udělej to, dřív než bude pozdě!“
Lono na ni chvíli hleděl. Jeho tvář byla tvrdá, jako by byla vyřezaná ze dřeva. Nebyly na ní patrné žádné emoce. Ať byly jeho myšlenky jakékoli, jeho výraz o nich nevypovídal nic. Stejně tak se podíval na svoji prababičku a pak na Rachel.
Potom se ke Kušinu překvapení sklonil a políbil Rachel na ústa.
Od ní se otočil ke Kanaloovi. „Zabijeme jen tu policajtku,“ řekl s konečnou platností. Vzal z ruky obra zbraň a vykročil do ustupujícího šera.
„Nech mu dost času, aby se dostal za ni,“ řekla Pele nervózně.
Kanaloa se na ni podíval znechuceně, ale řekl jen: „Dej mi pušku.“ Stoupl si s puškou do dveří a chystal se k akci. V tu chvíli Kuši s dlouhým tichým povzdechem opět opustila Rachel.
U zdi vstupní místnosti si tiše držel zraněné rameno radista Plitt a všechno bedlivě pozoroval. Kuši na něj krátce pohlédla a pak mrkla směrem k Pele. Jestli jí porozuměl nebo ne, to nemohla vědět. Pohlédla přes Kanaloova záda otevřenými dveřmi ven a viděla, jak někdo neopatrně vykukuje zpoza budovy s kanadsko-francouzským teleskopem. To musí být ta policistka. Kanaloa se mohl tím směrem podívat každým okamžikem – pokud tomu nezabrání.
„Ty, Kanaloo,“ řekla konverzačním tónem, „v tom rádiu nějak praská.“