Projevy hypoxie jsou pestré: parestézie, kontraktury až křeče. Manifestují se spíš v období zmenšeného průtoku - ve fázi klidové, noční. Proto jsou noční bolesti tak obvyklé při bolestivých syndromech; aktivní pohyb je zmírňuje (algický vertebrogenní sy., sy. canalis carpi apod.). Lymfatický systém odstraňuje především zbytkové produkty, které se vytvářejí během pohybu. Poruchy drenáže se případně projevují městnáním během či infiltrací některých částí svalů (myogelózy, myofascitidy).
Pro nejběžnější dysfunkci svalu na základě ischemie a nedostatečného odvodu zplodin je používán termín únava. Vzniká ovšem nejen zhoršením lokálních energetických pochodů, ale i zhoršením kvality řídících systémů. Vzroste-li energetická spotřeba kyslíku svalu natolik, že ji přívod krve nestačí krýt, dostavuje se únava. Krevní řečiště je individuální jak pro jednotlivé typy svalů, tak pro stejné svaly u různých jedinců. Rezerva svalu je sama o sobě malá, a tak jsou pro svalový výkon nutné pauzy pro obnovu energetického potenciálu. Na cévní zásobení mají samozřejmě vliv i další faktory: celkový stav jedince (onemocnění, úraz, nervové rozpoložení,...), stáří, celkové množství obíhající krve atd.