Afrika

ROSTLINNÁ VÝROBA má v rámci Afriky rozhodující postavení.Výrobní struktura závisí zvláště na chodu a množství srážek.
V tropickém pásu v oblasti rovníku jsou původním pokryvem deštné pralesy, ve kterých dochází k těžení vzácného dřeva. V řídce osídlených oblastech se pěstuje rýže, batáty, luštěniny, sóji, citrusů a banánů. Na plantážích se na export pěstují především kakaovník a palma kokosová a olejná. Ve sklizni kakaa zaujímá Afrika vedoucí postavení v celém světě (80% světového objemu). Významnými exportními plodinami jsou i kaučukovník a koření.
Na sever a na jih od rovníkové oblasti je v období sucha produkce možná jen oři umělém zavlažování. Např. v oázách se využívá podzemní vody. Pěstuje se zde hlavně rýže, kukuřice, pšenice, luštěniny, sója, datle aj.. Pro export se na plantážích pěstuje především podzemnice olejná a kávovník. Afrika je světovým producentem podzemnice olejné a kávy. Mezi další exportní plodiny patří kakaovník, čajovník, cukrová třtina, bavlník, jutovník a datlovník.
V subtropické oblasti dominují kromě již zmiňovaných plodin i hrozny. Pro export se navíc pěstují fíky a hrozny.
Specifickými exportními produkty pro severní Afriku jsou kůra korkového dubu a esparto.

Zemědělství v Africe

Zemědělství
Jednoduché plantážní zemědělství většiny afrických států (kromě JAR) způsobuje jejich hospodářskou závislost na pohybu cen příslušné komodity na světových trzích, pohyb cen je však ovlivňován také i přírodními podmínkami v produkčních oblastech. Na plantážích se přednostně pěstuje ta plodina, která má v dané oblasti nejlepší předpoklady, nezáleže na vyčerpání půdy. Výjimkou jsou jen farmy, které mají zahraniční kapitál. Obrovským problémem je i trvalý úbytek zemědělské půdy. Hlavní příčinou jsou nevhodné zásahy člověka do krajiny. Lidé přetěžují půdu svými nadměrnými požadavky- chov příliš velkého počtu zvířat na chudých pastvinách (Sahel), extrémní těžba surovina stromů, důsledek žďáření. Některé oblasti Afriky často pustoší roje kobylek (Sarančata).
Pro zemědělství v Africe jsou nejvhodnějšími oblastmi delty a dolní toky řek plus pobřežní oblasti.

Afrika

Zvláštnosti ekonomického vývoje, úloha a postavení ve světovém hospodářství
Strukturou, úrovní a rozmístěním hospodářství patří Afrika do rozvojového světa, do skupiny jih.Jediným africkým státem skupiny Sever je Jihoafrická republika (JAR). Přesto, že má Afrika dostatek přírodních zdrojů a nadbytek pracovní síly, má řadu negativních prvenství v sociální a hospodářské sféře. Vliv na to mají dřívější vládnoucí režimy a s nimi spojené dnešní nepokoje i rostoucí procento nakažených lidí virem HIV (zejména muži produktivního věku).
Hospodářství afrických států (kromě JAR) je jednostranně zaměřeno na těžbu, produkci a export surovin a jedné nebo několika vývozních plodin. Hlavními jádrovými oblastmi jsou údolí a delta Nilu, pobřeží Středozemního moře a Guinejského zálivu, měďný pás Zairu a Zambie i JAR. Žádná z těchto oblastí nemá světový význam.

Nekontrolovatelný populační růst komplikuje rozvoj hospodářství a vyhrocuje sociální situaci. Z Afriky pochází polovina všech uprchlíků současného světa. Obrovským problémem je široký výskyt četných chorob (Spavá nemoc, AIDS, Malárie, Úplavice aj.).
Velmi rozdílné přírodní podmínky (a tím i hospodářské možnosti) výrazně ovlivňují rozmístění obyvatelstva. Velmi husté zalidnění je jen v oblastech, kde jsou dobré podmínky pro zemědělství. Nejhustěji osídlené jsou delty a dolní toky řek. V okolí řeky Nil je hustota zalidnění 1000 obyv./km, zatímco v pouštích nebo deštných pralesech je hustota zalidnění pouze 1-2 obyv./km.
Velkým problémem je i migrace negramotných (nebo méně vzdělaných) lidí z venkova do měst za vidinou snazšího života.Výsledkem je vysoký růst urbanizace (v některých afrických státech již žije v hlavním městě více než polovina obyvatel příslušného státu).