Dunění sopky bylo slyšet nad celou
Jávou a v Batávii vybíhali lidé z domů
v domnění, že se blíží zemětřesení. Okna
v domech drnčela a okenice vypadávaly
z rámů. Hřmění běsnícího vulkánu bylo
tak silné, že obyvatelé celého západního
pobřeží Jávy vůbec nemohli usnout.
Ráno 27. srpna 1883 se nedalo nazvat
ránem, nebo tma trvala až do 10 hodin
dopoledne. Způsobilo to obrovské množ-
ství prachu, volně rozptýleného v atmo-
sféře, které zcela zastínilo slunce. Ně-
kdy mezi 4.40 až 6.40 přišlo několik vln
směrem od ostrova, pravděpodobně ná-
sledkem kolapsu severní části hlavního
ostrova. Kolem 10. hodiny, když začalo
být trochu vidět, dosáhla erupce svého
vrcholu. Prachové mračno vyrostlo nad
vulkánem do neuvěřitelné výše téměř
80 km! Detonace byly slyšet v okruhu
o poloměru téměř 4400 km! Podle poz-
dějšího vyhodnocení byl rachot zazname-
nán až v centrální Austrálii u městečka
Alice Springs.
Uprostřed Indického oceánu, přibliž-
ně na poloviční cestě mezi Madagaska-
rem a Indonésii, leží malý ostrůvek jmé-
nem Rodriguez. Protože erupce proběhla
v době, kdy převážná část světových ko-
lonii byla v anglických rukou, byla také na
tomto ostrůvku umístěna vojenská po-
sádka.

Všechny výlety po-
chopitelně ustaly, protože vulkán byl již
značně nepříjemný, avšakještě ne nebez-
pečný. To vedlo kjistému snížení bdělosti
obyvatelstva v okolí, což mělo potom ka-
tastrofální následky.
Dne 26. srpna 1883 krátce po poledni,
asi ve 13 hodin, začala z jícnu kráteru

Perbuatan vyletovat mračna prachu a po-
pela. Byla to první ze série strašlivých
explozí, které následovaly v krátkých ča-
sových intervalech. Kolem 14. hodiny vy-
rostlo nad kráterem obrovské černé mrač-
no a během krátké doby dosáhlo výšky asi
30 km. Pak následovala další série něko-
lika menších explozí, jejichž intenzita se
stupňovala a kulminovala kolem 17. ho-
diny, kdy došlo pravděpodobně k první-
mu kolapsu a vzniku silné tlakové vlny.

Exploze pak pokračovaly po celou noc
a byly doprovázeny vzdušnými nárazy,
avšak, což bylo podivuhodné, nikoliv ze-
mětřesením.

Jak to bylo s Atlantidou

Na ostrově byla prakticky každý den
nějaká výprava se zvědavci, poslední
11. srpna, tedy krátce před katastrofic-
kou erupcí. Několik odvážlivců vystoupi-
lo až na vrchol kráteru Rakata, kde byli
zahaleni oblaky vystupující páry a pocítili
sérii podzemních otřesů. To vše byly ne-
klamné známky blížící se erupce, ale žád-
né praktické preventivní kroky podnik-
nuty nebyly, neboť se mělo za to, že půjde
pouze o malou vulkanickou událost.






VULKANlCKÉ ERUPCE A ZMĚNY POČASÍ

Jako model byl použit americký vulkán
Mt. Mazama v Oregonu, který byl rozmetán erupci
přibližně před 6500lety.
1. V podloži vulkánu se hromadi plyny a dalši
vulkanický materiál. Erupce se ohlašuje výronem
plynů a prachového materiálu.
2. Erupce se stupňuje a sili, přičemž se podloži
vyprazdňuje. Během této fáze může vulkanické
mračno dosahovat značných výšek. V závěrečném
stadiu začiná destrukce celého vulkanického kužele.
3. Po vyprázdněni podloži docházi k prudkému
poklesu tlaku v nově vzniklých dutinách a celý
kužel se hrouti do uvolněného prostoru. Jde-li
o ostrovni vulkán, je tento prostor okamžitě vyplněn
vodou a vzniká tsunamový efekt.

Jak to bylo s Atlantidou

WLKANICKÉ ERUPCE A ZMĚNY POČASÍ
Tabulka č.1
Charakteristika vulkanických erupcí v historickém období (největší zaznamenané sopečné exploze)
Č. Vulkán Uvolněná Datum erupce Celkový objem energie v erg vyvržené hmoty 1 THÉRA 1,2.102 asi 1600 př. n.1. asi 200 km3 2 LAKI 8,6.1026 8.6.1783 154 km3 3 TAMBORA 8,4.1026 5.4.1815 150 km3 4 COSEGUINA 4,8.1026 23.1.1835 85 km3 5 KElTMAI 2,0.1026 6.6.1912 36 km3 6 KRAKATOA 1,0.10z6 26.8.1883 18 km3 7 BEZYMJANNYJ 2,2.10z5 30.3.1956 4 km3 Graf č.1
NEJVĚTŠÍ SOPEČNÉ ERUPCE

Laki
Tambora
Coseguina
, Katmai
Krakatoa
Bezymjanyj
Thera
U


KRAKATOA

Téměř každý český čtenář bude jistě
znát literární odkaz našeho velkého spi-
sovatele Karla Čapka. Mezijeho nejpro-
slulejší romány patří bezesporu "Kraka-
tit", který si získal množství čtenářů na
celém světě. Ve své vizi líčí Čapek vyná-
lez nesmírně razantní třaskaviny, kterou
pojmenoval Krakatit. A právě toto jmé-
no, jak sám autor říká, odvodil ze sku-
tečné události, která se odehrála v roce

1883 v malém souostroví Krakatoa, leží-
cím mezi Jávou a Sumatrou .
Krakatoa byl původně protáhlý ostrov
s třemi menšími kuželi Perbuatan, Da-
nan a Rakata, které během exploze zmi-
zely. Části souostroví tvořily ještě malé
ostrůvky Verlaten a Lang, které zbyly po
předcházejících erupcích.
Na poslední erupci z roku 1680 se již
dávno zapomnělo, sopečné kužele byly
v klidu, ostrov byl pokryt tropickou vege-
tací, takže Krakatoa byla považována za
ostrov se zcela vyhaslými sopkami.


( 12)

0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2
Velikost uvolněné energie v erg


WLKANICKÉ ERUPCEA ZMĚNY POČASÍ

Jako první se dne 20. května 1883 pro-
budil z dvěstěletého spánku kráter Per-
buatan. Jeho erupce ale nijak zvláš silná
nebyla a obyvatelé města Batávie (dnešní
Djakarta) již 27. května pořádali výlety
malými loděmi k této nové atrakci. Z jíc-
nu kuželu Perbuatan unikaly mohutné
sloupce páry, které dosahovaly v průmě-
ru až 25 m. Měsíc po této události se
probudily zbývající dva jícny a souostroví
tak poskytovalo malebný pohled na kou-
řící vrcholy sopek.

Jak to bylo s Atlantidou

WLKANICKÉ ERUPCE A ZMĚNY POČASÍ





- Kaldera Théry
Jeden z prvnich zachovaných dokumentů,
zobrazujici Théru i s kalderou, která vznikla po
rozsáhlé erupci kolem roku 1600 př. n. l. Zajimavé
je, že jde vlastně o letecký pohled, ačkoliv v době
vzniku této rytiny létaly maximálně balony
Otištěno poprvé v Illustrated London News
31. března 1866.


250 m nad mořskou hladinou byla nale-
zena vrstva sopečného tufu o tloušfce ko-
lem 5 m, na izraelském pobřeží v plážo-
vých sedimentech pak obdobná vrstvička
o tloušfce několika milimetrů.
Všechny tyto indicie svědčí pouze o je-
diném. Kdysi dávno nastala v egejské ob-
lasti katastrofa předstihující vše, co do-
sud lidstvo zažilo. Abychom si však mohli
udělat představu o tom, jak vypadají vel-
ké vulkanické erupce, budeme se nejprve
věnovat těm, které proběhly v poměrně
nedávné době a jejichž důsledky byly
také podrobně studovány.

Avšak nejenom klimatické důsledky
(v negativním smyslu) jsou průvodci erup-
ce. U vulkánů, které jsou ostrovním ty-
pem, přistupuje ke zmiňovaným pohro-
mám ještě i ničivá sila mořských vln.
Aby si mohl čtenář udělat představu
o těch největších erupcích, předkládám
tabulku gigantických sopečných erupcí,
která obsahuje všechny nejdůležitější úda-
je .
Pro lepší přehled uvádím i grafickou
projekci této tabulky, na které jsou zná-
zorněny uvedené erupce podle velikosti
uvolněné energie
Nejznámějšíje pravděpodobně erupce
indonéského vulkánu Krakatoa, která
byla také námětem několika filmů a ro-
mánů. Z toho důvodu Ize historii této
erupce zařadit na první místo. Ostatně
podobnost s Thérou je zde o to větší, že
jde rovněž o ostrovní vulkán, a tak účinky
erupce budou velmi podobné.